Odtržení - prolog

19. února 2013 v 16:03 | Alea |  Odtržení


Ha, tak se mi to přece jen povedlo :). Moc sem to po sobě nečetla, takže pokud objevíte nějakou chybku, s chutí do mě!
Na první kapitolu si nejspíš ještě hodně dlouho počkáte, ale aspoň něco... :)


Nikdo, kdo nikdy nezkusil, jaké to je být strážným andělem, nemůže pochopit, jaké pouto panuje mezi člověkem a jeho ochráncem. Nedokáže pochopit tu oddanost, tu opatrnost, se kterou každý anděl přistupuje ke svému chráněnci. Jako matka dívající se na své dítě. Jako vášnivý sběratel, opečovávající a leštící kapotu svého auta. Jako pták, krmící bezbranná mláďátka, která natahují drobné krčky ven z hnízda ve slepé oddanosti a důvěře.

Nikdo, kdo nikdy nezkusil, jaké to je být strážným andělem, nemůže pochopit ten pocit, když jste svému svěřenci nablízku. Ten pocit, že jeho osud leží ve vašich rukou. Pocit, že vaše chyby se s největší pravděpodobností stanou i jejich - a naopak. Můžete, ale zároveň nemůžete ovlivnit, jakou cestou se vydá. Jste schopni dát mu šanci, náznak - ale nakonec bude stejně vždy záležet jen a jen na něm. On, pouze on nakonec rozhodne. Můžete mu ukázat cestu, ale nemůžete ho nutit, aby se po ní vydal. Vašim údělem je akorát připravit mu tu nejjednodušší možnost a doufat, že pochopí vaše záměry a rozhodne se právě pro ni.

Nikdo, kdo něco takového nezažil, nemůže tvrdit, že ví, jaké to jde. Nejde to popsat - alespoň ne slovy. Musíte to zkrátka cítit. Ochromující oddanost, pouto, příslib...
Není nic víc. Jenom on. Navždy. Kromě něj neexistuje nic jiného. Nezáleží na ničem jiném. Jenom vy dva proti celému světu.

Nikdo, kdo nikdy nezkusil, jaké to je být strážným andělem nemůže pochopit tu bolest, když o svého chráněnce přijdete. Ztráta člověka je pro anděla vždy nesmírně bolestnou a zdrcující skutečností, se kterou je velmi obtížné se vyrovnat. Představte si, že by vám najednou vyrvali srdce z těla. Ano, přesně tak se poté strážce cítí. Ten smutek je tak intenzivní, ta bolest tak prudká, že je opravdu těžké zachovat si zdravý rozum a nezešílet ze všeho toho zármutku. Nelhala bych, kdybych tvrdila, že pro většinu andělů je to nejhorší den jejich života. Něco takového vás navždy poznamená. A i když to nakonec nějakým způsobem překonáte, vzpomínka na něco takového ve vás zůstane navždy.
Vzpomínka na den, kdy navěky zašlo slunce.

Pro většinu andělů je nejjednodušším způsobem, jak se s takovou ztrátou vyrovnat, najít si nového svěřence a připoutat se k němu. Najít si nového chráněnce, nové dítě, o které se stará a kterému obětuje celý svůj život.
Jako tenká záplata na díru, kterou každá z takových ztrát způsobí. Znovu a znovu. Sledovat, jak lidé umírají a jak na jejich místo nastupují stále noví a noví. Dokola a dokola.
Jako by je nezajímalo, že si tím budou muset projít znovu. Jako by je nezajímalo, že se jedná o bludný kruh, ze kterého se lze jen velmi obtížně vymanit. Ale abych byla upřímná, ani se jim nedivím. Ačkoliv jsem něco takového ještě nikdy nezažila, vím, jak moc je to těžké a představa, že se toho všeho smutku jde takhle jednoduše zbavit, je opravdu lákavá. I když je jasné, že je to pouze dočasná záležitost. Pomůže to. Alespoň na chvíli.

Ale existují i andělé, kteří se se smrtí svých svěřenců vyrovnají. Přenesou se přes tu bolest a mohou dál fungovat bez toho, aniž by se k někomu znovu připoutali a vytvořili nové pouto s novým svěřencem.
Svobodní andělé. Odtržení. Vyvrhelové společnosti, se kterými nikdo nechce nic mít. Žijí ve svých vlastních komunitách, mají své vlastní zvyky, své vlastní tradice... svou vlastní svobodu. Žijí od nás naprosto oddělené. Není divu, vzhledem k tomu, jak na ně většina společnosti pohlíží skrz prsty.

Je to takové... nepřirozené. Strážní andělé by přece měli lidi chránit, nebo ne? Přeci jenom, už jenom ten název napovídá jejich skutečné poslání. Není správné, aby Odtržení takhle ignorovali svou pravou podstatu. Jde to proti chodu světa. Je to zvrácené a odporné. Odtržení jsou něco jako kreatury postrádající důležitou část sebe sama.

Tedy... alespoň takhle nám to vždycky tvrdili. A my jim to bláhově věřili. Však taky - proč ne? Dávalo to smysl. A my neměli sebemenší důvod, proč jejich tvrzení zpochybňovat. Zdálo se to logické.
Až do té jedné osudné chvíle, která mi navždy obrátil život vzhůru nohama.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Teri-vlk | Web | 19. února 2013 v 20:10 | Reagovat

"Ty píšeš prostě neuvěřitelně.♥" Tuhle větu jsem si musela nahlas říct, když jsem dočetla předposlední odctavec. To jakým způsobem vše popisuješ. Je to dokonalý. Jak jsi popsala odtřený; "Odtržení jsou něco jako kreatury postrádající důležitou část sebe sama." Paráda. Strašně moc se těšim na první kapitolu, protože úvod mě dostal!! :)) Děkuji za tak krásné počtení, zpříjemnilo mi to večer! :)

2 Ænag | E-mail | Web | 20. února 2013 v 13:57 | Reagovat

Báječné...
Máš to moc pěkně napsané a moc pěkně vymyšlené.
Trochu mi ti strážní andělé připadají mírně naivní... ale na druhou stranu je možné, že nebýt nich, tak už bychom tu třeba nebyli...
Opět si krásně popsala city, city, které ani jednou popsat - bolest, ohromnou bolest, kterou zažijí jen andělé...
Ti Odtržení  mají něco do sebe. Možná jsou mimo společnost, ale třeba jen chtějí ukrýt svou příšernou bolest před těmi, kteří jsou šťastní...
Ale to jsou pouze moje šílené a bláznivé spekulace, které nikoho nezajímají...
Tak tedy k závěru: Kdo si počká, ten se dočká:) ale čím dřív tím líp:) Takže už se těším na další kapitolu!;)

3 Hejlynka | Web | 20. února 2013 v 20:25 | Reagovat

Páni! Je to nádherný. Máš to všechno úžasně popsaný... Hlavně ty pocity...Moc se těším na pokračování...:-)

4 Lily "Aravis" Starfall | Web | 20. února 2013 v 20:32 | Reagovat

Panebože... ty píšeš tak... úžasně :)
Obdivuju tě za ty popisy, já takhle popisovat neumím. Většinu věcí odbydu pár slovy, a ty tady uděláš popis prakticky jen z popisu pocitů...
Ale je to uvedení do děje, jsem celá napnutá, jak bude vypadat první kapitola. Bude už hrdinka bez "svého člověka"? Nebo nám ji ukážeš i s ním, co? :D
Tak mě prosím nenapínej a pospěš si s další kapitolou... nemůžu se jí dočkat.

5 Lily "Aravis" Starfall | Web | 20. února 2013 v 20:35 | Reagovat

[4]: Sorry, mělo tam být "ty tady uděláš prolog prakticky jen z...." :)

6 Bree | Web | 20. února 2013 v 21:21 | Reagovat

Aleo, tleskám! ;) Opravdu jsi do toho vložila hodně zajímavého a čtivého, skvělé. ;) Čekala jsem všechno, úplně všecičko, ale ne tohle. Tyjo, jak dlouho jsi ten prolog psala? Vím, že když při člověku stojí múza, tak to jde dobře a rychle...
No nic, musím běžet, ještě bych to rozepsala, ale čekají mě ještě nějaké školní "povinnosti". Na závěr: Aleo, rozhodně se ti prolog povedl, a budu jen moc a moc ráda, když brzy přidáš první kapitolu ;)

7 Vicky | Web | 22. února 2013 v 17:52 | Reagovat

Tohle se mi moc líbí!! :D Tajemné, už teď to vypadá na nějakou nehodu, ale i naději na záchranu :) Nevím, co si o tom myslet, ale jako začátek je to úžasné! Nedovolí čtenáři skončit, dokud není konec. A já k tomu prologu byla připoutaná po celou dobu, zaujatá a zvědavá, zda-li nám tahle geniální pisatelka prozradí víc. :D :D No, ale aspoň NĚCO víme, třeba o těch Odtržených a Strážných. :) Četla jsem anotaci, kterou jsem se svým mozkem tedy moc nepochopila, ale však ono je to taky dobře. ;) Těším se, jak se příběh vyvine! :) A omlouvám se, že jsem tu poslední dobou moc nestrašila... Nebudu se vymlouvat, měla jsem prostě divný období.

8 Vera | Web | 24. února 2013 v 17:33 | Reagovat

HEY! Tohle se mi hodně líbí! :)
teĎ bych se nejraději hned vrhla do čtení první kapitoly, kdyby byla zveřejněná :)
dost se na to těším! :)

9 Zoey | Web | 26. února 2013 v 18:47 | Reagovat

No páni! Pěkně ses vyšvihla :) Hned bych první kapitolu :D Každopádně musím uznat že by mě něco takového s anděly nenapadlo. Asi je to tím, že o Andělech moc nečtu...:)
Krásné, krásné. jen tak dál !:D

10 Ana "Knihofil18" Syringa | Web | 27. února 2013 v 16:24 | Reagovat

Zaujímavé... ešte som nečítala poviedku o anjeloch, aj keď kníh by sa pár našlov. Môžem ti teda povedať, že v poviedovom svete si sa teda vyšvihla a znovu si ma prekvapila. :) Wow...
je to také tajomné a ja dúfam, že čoskoro bude prvá kapitola. Potlesk!

11 Faint | Web | 28. února 2013 v 15:55 | Reagovat

Som rada ze mas na to rovnaky nazor :) ku prologu bolo to neuveritelne, krasne.  Anjeli su cosi ako moja srdcovka. Kedysi som sa pokusala napisat nieco o anjeloch.  Teraz som sa zamerala na svetlonosov a tych zlych anjelov :D

12 NikaRoovy | Web | 22. března 2013 v 7:16 | Reagovat

Tak to vypadá hodně zajímavě, neuvěřitelně mě ten prolog upoutal! Ten nápad je vážně skvělý. Jdu na první kapitolu! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama