Nikdy více

12. února 2013 v 15:21 | Alea
Doma je hotový blázince. Ségra se připravuje na přijímačky na střední a občas mi přijde, že rodiče jsou z toh ovíc vystresovaní jak ona. Díkybohu, že já už si s tím starosti dělat nemusím, nedovedu si představit, že bych teď musela řešit něco takového. Zlatej osmiletej gympl :).





Naposledy, poprvé,
s tváří celou od krve.
Nikdy znovu, nikdy více,
převrhnutá doutná svíce.

Nikdy znovu, nikdy víc,
stále křičet z plných plic.
Kroky tiché, činy kruté,
dlaně v tváři obtisknuté.

Oči plné děsu, strachu,
vzlykající v zemi prachu.
Naposledy, poprvé,
tváře zbité do krve.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hejlynka | 12. února 2013 v 16:07 | Reagovat

Krásná básnička...
To s tím gymplem si říkám taky, když sleduju starosti svých bývalých spolužáků.Já mám klid a nemusím se stresovat, na kolik šlok si musím podat přihlášku...:-)

2 Hejlynka | 12. února 2013 v 16:08 | Reagovat

[1]: Oprava. Chtěla jsem napsat škol, ale trochu mě zlobý klávesnice...:-D

3 Ana "Knihofil18" Syringa | Web | 12. února 2013 v 16:13 | Reagovat

Och. Tými tromi strofami si povedala viac, než by si povedala dvsdsaťstránovou úvahou. Tá báseň má hĺbku, wow.

4 Zoey | Web | 12. února 2013 v 20:16 | Reagovat

Krásná, báseň, koukám. A ten obrázek to dokonale vystihuje :) Jinak na mém blogu je velká kontrola affs, tak se dyžtak zapisš, stejně si tě ale nechávám :)
http://my-best-storie.blog.cz/1302/velka-kontrola-affs-vka

5 Juls | 12. února 2013 v 20:22 | Reagovat

Taky jsem za osmiletej ráda! :D Ale pamatuju si, že i na něj byly příjímačky dost nervy. :D Ale zas 8 let nic nemusím řešit. ;) (Teď už jen dva. :( :D) Každopádně k té básničce... Je to hloupý, když jde o tak drsné a ošklivé téma, ale musím napsat, že je dokonalá a ta fotka pod ní... Br, úplně autentické. Jako bys to sama zažila. Takhle bych taky chtěla umět psát. :) Tak, že to zní jako deník. Fakt "parádní". ;) :)

6 Nalouwi | 12. února 2013 v 20:47 | Reagovat

Krásná!! :-)

7 Teri-vlk | Web | 12. února 2013 v 21:19 | Reagovat

Je to překrásná básnička. Tvoje básničky miluju. Strašně se mi líbí, že Ti vždycky všechny rýmy tak dokonale sedí k sobě. A tato básnička opravdu s člověkem zacloumá. Paráda, klaním se před tebou!! :)
Dlužím Ti obrovskou omluvu Aleo!! Moc se Ti omlouvám, že jsem v poslední době nějak moc nečetla tvé články. Je pravda, že jsem teď dlouho ani nepsala, neměla jsem na to náladu. Tak se nezlob, pokusím se dohnat všechny tvé krásné básničky a povídky. Jsi tak skvělá spisovatelka a já nechápu, že jsem Tě a tvůj blog mohla tak zanedbat. Velká omluva ještě jednou!!! ;)

8 Ænag | E-mail | Web | 13. února 2013 v 16:28 | Reagovat

Taková krutá básnička, nemyslíš?
Je jako vždy povedená a ohromuje mě svou působivostí...
A také jak již mnozí napsali, velmi působivý výběr obrázku, skoro tak živý a hluboký jako ta Tvoje báseň:)

9 Ænag | E-mail | Web | 13. února 2013 v 16:29 | Reagovat

P.S. Já jsem také na osmiletém gimplu, ale přestupovat budu asi i tak... Trochu se děsím toho stresu a bojím se, že zklamu rodiče... Protože sestra dala přijímačky úplně v pohodě;)

10 Ænag | E-mail | Web | 13. února 2013 v 16:30 | Reagovat

[9]: Pardon ale ještě jeden... mělo tam být gymplu...
Jsem dneska úplně nějak rozhozená a nevím, co dělám...

11 Illienel | E-mail | Web | 13. února 2013 v 17:01 | Reagovat

Básničká krutá, smutná, pravdivá..."do krve" výstižná a uvozovky tam vlastně nejsou potřeba. Je obdivuhodné, jak jsi to dokázala vyhjádřit, nad jazykovou stránkou básničky se u Tebe ani nemusím zastavovat - perfektní jako vždy. Rytmus, rýmy, kompozice...Ale tentokrát je to ještě působivější než obvykle. Naposledy, poprvé...nikdy znovu, nikdy více...skrývají se v tom tolik pocitů a problémů týraných žen (nejen žen, ale...působí to jako za ženu). Dívali jsme se ve škole na dokument o obětech domácího násilí z festivalu Jeden svět. Tuhle básničku by k tomu klidně mohli připojit. Je tak výstižná, až je to děsivé...Nikdy nebudu ráda číst básničky s takovým námětem a atmosférou, ale..stejně je u Tebe budu číst. Protože jsou prostě napsané výborně. Je to velmi dobrá práce...Málokdo dokáže zachytit v básni skutečnou, prostou realitou...Kéž by tato báseň přestala být realitou pro všechny, o nichž mluví...

12 Anča ^_^ | E-mail | Web | 13. února 2013 v 19:08 | Reagovat

Páni, ani nevíš co ta básnička ve mě vyvolala. nechám si to pro sebe. Ale vážně děkují :3

13 Alea | Web | 13. února 2013 v 20:21 | Reagovat

[5]: No, já osobně doufám, že do takovéto situace se nikdy nedostanu a nic podobného nebudu muset řešit... Ale snažila jsem se, takže doufám, že jsem to vystihla dostatečně dobře :).

[12]: Ačkoliv nevím, o co přesně se jedná... není zač. Ať už pro tebe tato báseň udělala cokoliv, jsem za to ráda...

14 Lyra | Web | 14. února 2013 v 10:48 | Reagovat

Tak ta byla krutá. Každopádně velmi pěkně složená a napsaná!

15 Carol | 14. února 2013 v 19:58 | Reagovat

Kruté, smutné... Ale pravdivé. Jak tě to napadlo? Moc se ti povedla ;)

16 lilliinka | E-mail | Web | 17. února 2013 v 11:10 | Reagovat

Nádherná básnička je v ní krutost, kterou mám na básních obzvlášť ráda.
Jinak ty obrázky jsou děsivé sami od sbe, báseň to jen dostiňuje:)

17 nel-ly | E-mail | Web | 20. února 2013 v 5:28 | Reagovat

čte se to krásně, má to zajímavý nápad, který je dobře podaný, ale asi bych zkusila nějaký... hm... zajímavější/nápaditější... rým, když už je to tak krátké :)
i když já stěží složim i ten

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama