5. kapitola - Olivie...?! II

27. listopadu 2012 v 13:57 | Alea |  Teritorium



Konečně!
Jen co za Davidem zapadly domovní dveře, odhodil do kouta batoh, svlékl si bundu a pověsil ji na háček. Z nohou skopl boty.
"Čau tati!" zavolal hlasitě, aby měl stoprocentní jistotu, že ho Greg Scraper uslyší.
"Ahoj," ozvalo se z obýváku. David se pousmál.
Předsíň rodinného domku Scraperových byla malá, ale účelná. Stejně jako celý dům byla plná různých zbytečností, drobností, upomínkových předmětů a suvenýrů. Lampičkou ve tvaru buddhy počínaje a lžící na boty znázorněnou jako had s vyplazeným jazykem konče. Vedle botníku a několika halabala přivrtaných háčku se tísnil stojan na deštníky, nad kterým visela osamocená černobílá fotografie. David se na chvíli zarazil a svěsil ruku, kterou před chvílí pověsil svlečenou bundu. Jemně přejel prsty po hladkém skle rámečku, za kterým se ukrýval již navždy zvěčněný široký úsměv vysoké bondýnky. Když se jeho ruka dostala na úroveň jejích rozzářených očí, mírně se zachvěla. Chybíš mi, mami.
Povzdechl si. Mírně zakroužil hlavou a bolestivě se zašklebil, když mu v notně ztuhlém krku zakřupalo. Už nikdy nebudu spát na tom pitomým rozvrzaným gauči.

Pohled mu sklouzl na nesourodou hromadu zimních bund a kabátů visící nad dřevěným pokřiveným botníkem a zarazil se. Jeho husté tmavé obočí se zamyšleně svraštilo, když pohledem přelétl tam a zpátky po věšáku. Zdálo se mu to, nebo Oliviina vážně chybí...?
"Ségra je pryč?" houknul a kopl do zatoulané tenisky ve snaze dostat ji k její ošoupané družce a sundal si tmavou mikinu, kterou odhodil na botník..
"Ona nepřišla s tebou?" ozvalo se překvapeně z obýváku. David se zmateně zamračil.
"Ne, měla by?" zeptal se nechápavě a zvedl svůj batoh ležící na zemi. Přehodil si jeho popruh přes rameno a vykročil směrem k otevřeným dveřím vedoucím do obývacího pokoje. Opřel se ramenem o jejich rám, založil ruce na prsou a zadíval se na svého otce.
Greg Scraper seděl na ošoupané pohovce uprostřed pečlivě uklizeného pokoje. Na sobě měl své obvyklé džíny a kostkovanou košili a v ruce svíral knihu, přičemž ji neustále odkládal, aby si mohl posunout brýle, které mu neustále sklouzávaly na špičku nosu. Tmavé vlasy, které po něm David zdědil a ve kterých se pomalu začínaly objevovat stříbrné nitky, měl lehce rozcuchané a oříškové oči se skrývaly za brýlemi. Greg vzhlédl a překvapeně se zadíval na svého syna stojícího ve dveřích.

"Ona nebyla za tebou na základně nebo co?" zeptal se zmateně a mírně povytáhl obočí. David zavrtěl hlavou.
"Ne, proč?" nechápal. Jeho otec se znepokojeně zamračil a pohlédl z okna. Venku už se setmělo a panovala tam hustá a neprostupná tma.
"Chtěla za tebou jít a hodit ti na základnu ty mapy, co sis zapomněl v u mě v práci," vysvětlil mu a zamyšleně svraštil obočí. Přes tvář mu přejel stín obav. "Už měla být dávno zpátky. Myslel jsem, že tam na tebe počkala a šli jste domů společně." Rukou si prohrábl vlasy a zamračil se. "Seš si jistej, že na základně nebyla?" ujišťoval se opatrně a promnul si bradu. David krátce přikývl.
"Jo, sem si jistej. Po hlídce jsem se tam stavoval a byl tam ještě Chris se Simonem. Ti by mi na sto procent řekli, kdyby se tam Oli objevila." Greg znepokojeně svraštil obočí, zaklapl knížku a podíval se na Davida. V jeho očích se zračil strach. Oba se na chvíli odmlčeli.
"V kolik odešla?" zeptal se po chvíli krátce a věcně David. Jeho otec se na chvíli zamyslel.
"Bylo určitě po pátý."
"A šla po silnici nebo lesem?" zeptal se znovu, tentokrát o něco ostřeji. Ačkoli se to snažil všemožně skrýt, jeho tvář na něj prozrazovala, že má o svou mladí sestru strach. Greg si povzdechl.
"Lesem. Chtěl jsem sice, aby to obešla po silnici, ale nedala si říct," zavrtěl mírně hlavou a složil ji do dlaní. David tam jen stál, zíral na něj a mlčel.

"Určitě je v pořádku," prohlásil Greg. "Nic se neděje. Bude to v pohodě." tiše mluvil sám pro sebe a nepřítomně zíral dopředu. Zamrkal. Prsty si jemně přejel po spáncích a pak prudce zavrtěl hlavou. "Ne, bude v pořádku. Třeba se jenom stavila u kamarádky... Nemusela se nutně ztratit," obrátil se zoufale na svého syna. David si skousl ret a povzdechl si.
"Má svolat smečku a vyhlásit pátrání?" řekl tiše. Greg na něj chvíli tiše díval, pak ale smutně sklopil pohled a krátce přikývl.
"Prosím," vydechl. David hodil batoh na zem, obrátil se, rychle strhl z věšáku bundu a obul se. Pak znovu nakoukl do obýváku a zahleděl se na svého otce sedícího v křesle jako hromádka neštěstí.
"Kdyby se cokoli stalo, tak ti dám vědět," slíbil mu tiše. Greg přikývl a složil hlavu do dlaní. David si povzdechl. Pečlivě si zapnul bundu až ke krku a vyběhl ven do chladného podzimního večera.

---

Smečka za ten večer prolezla celý Západní les skrz na skrz. Každou skálu, každý keř, úplně všechno prohledala, ale... nic. Až někde kolem druhé ráno David sklesle uznal, že takhle už stejně nic nenajdou, pátrání ukončil a všechny poslal domů. Sám si ale zalezl na základnu a utábořil se na gauči s hrnkem čaje v ruce. Věděl, že by s ním Simon nebo Jasper ochotně zůstali a snažili se ho povzbudit, ale neměl náladu na nějaké zdlouhavé vykecávání nebo slabomyslné utěšování. Chtěl být sám.
Smečka potřebovala vůdce. Silného, neohroženého, sebevědomého a vždy s chladnou hlavou. Kdyby s ním kdokoli dnes v noci zůstal, patrně by to nevydržel a dostal hysterický záchvat - což bylo něco, s čím po celou dobu večerního pátrání úpěnlivě bojoval. Nemohl dát najevo svou slabost. Ne teď.

Vítr se za celou noc ani na minutku neutišil. Větve bez přestávky tloukly do střechy a nedovolovaly mu tak usnout. Naštěstí.
Povzdechl si. Prstem obkresloval okraj červeného hrnečku a naslouchal rozhádanému koncertu stromů okolního lesa. Představa, že Olivia je v tomhle počasí sama venku, ho děsila. Prudce zatřásl hlavou ve snaze dostat z ní myšlenky, které ho dnes po celý večer pronásledovaly.

Ještě nikdy se necítil tak bezmocný. Jeho síla, rychlost a postřeh ho prozatím nikdy nenechaly na holičkách. Ale tohle... tohle bylo něco jiného. Nemohl prakticky vůbec nic dělat. Jenom sedět a čekat. A to zrovna nebyla jeho obvyklá činnost - popravdě, z hloubi duše se mu to příčilo.
Chtěl něco dělat. Chtěl jít do lesa, klidně ho obrátit celý vzhůru nohama... hlavně aby ji našel. Cokoli, aby jí našel.
Nejraději by pokračoval v pátrání sám, ale věděl, že by to k ničemu nebylo. Navzdory jeho dokonalým vlkodlačím smyslům by se v neprostupné tmě ještě sám ztratil. A to bylo to poslední, co právě teď smečka potřebovala. Musel prostě jen čekat. Přežít nějak těch pár hodin do svítání a pak se znovu vrhnout do práce.

Ozvalo se klapnutí dveří. David polekaně zvedl hlavu a když spatřil osobu ve dveřích, překvapeně povytáhl obočí.
"Leo?" vydechl šokovaně. "Co ty tady děláš? Neměl jsi náhodou hned po hlídce jet zpátky na univerzitu?"
Příchozí lehkomyslně mávl rukou a pokrčil rameny. Svlékl si tlustou zimní bundu, položil ji na stůl a zastrčil si pramen tmavě hnědých vlasů za ucho.
"Však oni to beze mě nějak přežijou." zakřenil se a posadil se vedle Davida na pohovku. Ten se jen ušklíbl a zavrtěl se.
"Neměl bys takhle flákat školu," nadhodil a zahleděl se do hrnku s čajem. Leo vedle něj se jízlivě uchechtl.
"Jako kdyby to byla moje volba. Kdyby bylo po mém, tak na nějakou vejšku zvysoka kašlu a zůstanu v Lethal Valley. Ale tvůj taťka se nenechal přesvědčit." Oba se na chvíli odmlčeli. Mladší z dvojice stále zarputile pozoroval čaj a sledoval svůj pokřivený odraz na tmavé hladině bylinkového čaje. Leo si povzdechl.
"Hlavu vzhůru, kamaráde. Určitě se najde, neboj..." Skvělé. Přesně tomuhle se celej večer snažil vyhnout. David sklesle zavrtěl hlavou.
"Já to nechápu, Leo. Prohledali jsme celý les a ona nikde. Je to, jako kdyby se prostě vypařila z povrchu zemského. Stejně jako její stopa. Ztratili jsme ji asi půl kiláku za základnou - listí, po kterém šla, rozfoukal vítr a rozptýlil tak pach po celém lese."
"Však my ji najdem," prohlásil Leo sebejistě. David se uchechtl.
"A co když ne? Co když někde spadla ze srázu, co když jí napadlo nějaké zvíře? Co když je už dávno mrtvá? Do prdele, jestli mi dneska ještě někdo začne říkat, jak bude všechno dobrý, že se Olivia najde a podobný kecy, stane se ze mě nejspíš několikanásobnej masovej vrah! " Aniž by si to uvědomoval, automaticky na svého staršího přítele zvyšoval hlas. Když mu to došlo, zahanbeně se zabořil zády do sedačky a sklopil pohled.
"Promiň," omluvil se tiše. "Já jen... strašně se o ni bojím." Leo chápavě pokýval hlavou a smutně se pousmál.
"To my všichni, Davide," upozornil ho a zastrčil si tmavě hnědý pramen vlasů za ucho.
"Však já vím," povzdechl si David.
Jeho starší společník se na něj chvíli mlčky díval a pak si lehce odkašlal.
"Víš..." začal a mírně zaváhal. "Já... tak trochu jsem o tom předtím přemýšlel. Souhlasím s tebou - je fakt divný, že Olivii nemůžeme nikde najít,. Žádná stopa, prostě nic no a... něco mě napadlo," přiznal a ošil se. David povytáhl obočí a sjel ho pohledem.
"No?"
"Myslíš, že je možný, aby ji unesli Východní?" vysypal ze sebe Leo a bedlivě zkoumal reakci svého přítele. Ten se ušklíbl a zavrtěl hlavou.
"Bez urážky, Leo, ale to je naprostá hovadina."
"Nemyslím si," ohradil se dlouhovlasý mladík a zamračil se. "Hele, sám si říkal, že je to fakt divný, to s jejím zmizením a tak... A tohle mi přijde jako celkem rozumný vysvětlení."
"Rozumný?" rozesmál se David. "Leo, to je jedna z nejabsurdnějších věcí, co jsem kdy slyšel. Jak si proboha myslíš, že by to mohli provést? Kdyby vkročili na naše území, na sto procent by po nich zůstala nějaká stopa."
"Nemuseli nutně vkročit na naše území," namítl Leo. "Olivia se mohla zatoulat až někam k jejich hranicím a tam na ni mohla narazit jejich hlídka." David zavrtěl hlavou.
"Stejně mi to přijde trochu přitažené za vlasy," přiznal a poškrábal se na zátylku. Leo se nespokojeně zaškaredil.
"Zkus nad tím alespoň přemýšlet, jo?" navrhl a zkřížil ruce na prsou. David se mírně pousmál.
Je to naprostá kravina. Ale... co když na tom fakt něco je?

---

Počasí se čím dál tím víc zhoršovalo. Od rána dul prudký a silný vítr a obyvatelé Lethal Valley tak permanentně chodili se skloněnou hlavou, aby své obličeje uchránili před neústupným proudem ledového vzduchu.
Celé údolí bylo potemnělé a zasmušilé. Slunce se ztrácelo za tlustou vrstvou tmavých mraků bránícím paprskům dosáhnout až na střechy Lethal Vallských domů a tak všichni chodili zachumlaní až po uši. Většina lidí však stejně raději ani nevystrčila ze svých obydlí nos. Na podobné počasí byli sice zvyklí, ale to ovšem neznamenalo, že ho vítali s nadšením.
Jejich dobrá nálada a optimismus se pomalu, ale jistě ztrácely v šeru, které obklopovalo celé městečko jako velká pošmourná klec. Bylo ovšem jedno místo, které žilo svým životem a na které všudypřítomná zasmušilost neměla, stejně jako vždy, sebemenší dopad - Střední škola v Lethal Valley.

Ally se smíchem kráčela školní chodbou po boku svých přátel a pevně svírala Rickyho ruku. Shannon šla vedle ní a se shovívavým úsměvem sledovala kudrnatého přítele své nejlepší kamarádky, jak rozhořčeně gestikuluje a něco při tom zapáleně vykládá.

"...Prej: ´Příště se na tu písemku lépe připravte, Ricku, a také by bylo dobré, kdybyste místo slečny Brokerové zkusil sledovat spíše můj výklad´", pitvořil se a vysokým pištivým hláskem napodoboval jejich učitelku dějepisu.
"Já se jí na ty její testy vykašlu," rozčiloval se. "Řekové pitomí. K čemu mi sakra bude, když budu umět vyjmenovat všechny ty jejich pošahaný bohy? Jasně, úplně to vidim. Západní nás napadnou a já tam budu stát a vykládat sáhodlouhou přednášku o Hádesovi. To je rozhodně zastraší!"
Ally se uchechtla. "Klid, Ricky. Vždyť je to jedno, ne?" Ricky se zamračil.
"No, mně osobně to jedno je, ale nemyslím si, že na tu kouli z dějáku budou mít naši stejnej pohled jako já." přiznal popuzeně a povzdechl si. Shannon se ušklíbla.
"Co je proboha tak těžkýho na tom, naučit se jména pár bohů?" zavrtěla hlavou a uchechtla se. Ricky ji zpražil pohledem. Na tváři měl trucovitý výraz a Ally měla co dělat, aby nad jeho dětinským rozhořčením nevyprskla smíchy.
"No né každej má mozek jako vy, slečno chytrá," odsekl a zamračil se. Ally se začala tiše pochechtávat. "Někdo se to totiž musí poctivě naučit, nestačí mu totiž..."

Ozvala se ohlušující rána a křik. Ricky zmlknul, našpicoval uši a ostražitě se rozhlédl. Ally mu lehce stiskla ruku.
"Co to ksakru bylo?" zabručela a přejela okolí pohledem.
"Nemám tušení," zašeptala zpět Shannon a zpoza přivřených břidlicově šedých očí bedlivě sledovala školní chodbu. Odpověď přišla vzápětí.

Zpoza rohu se vyřítil David. Jeho oblečení bylo zablácené a ve vlasech mu uvízly drobné větvičky. Vypadal, jako by právě prolezl křovím. Dříve, než kdokoli stihl zareagovat, se vrhl na Ally. Ta vyjekla a připravila se k obraně, ale dřív, než se jí stačil David byť jen dotknout, ho srazil stranou Ricky. Praštil ho do čelisti, chytil za límec a s mohutnou ránou ho přirazil k řadě školních skříněk, které pod tímto mohutným úderem tlumeně zasténaly.
"Přeskočilo ti, ty idiote?" zařval na něj Ricky a pustil ho. Ten se ovšem rychle vzpamatoval a prudce do Rickyho strčil, takže odletěl dozadu a praštil sebou o zeď. Ally si všimla, že Davidovi po tvářích stékají slzy. Klepal se a zrychleně dýchal.
"Kde je Olivia?" zakřičel a pohledem přitom sklouzl z šokovaného Rickyho na vyděšenou Shannon a nakonec na Ally.

"Copak ti hráblo, ty magore?" zasyčela Shannon tiše, téměř neznatelně - věděla, že ji moc dobře slyší - a kývla směrem k postupně se shromažďujícímu davu studentů pozorujíc je s téměř otevřenou pusou. Ally ztěžka polkla. Sakra.
"Takhle vyvádět před lidma! Jestli máš nějakej problém, tak pojď alespoň ven, ty kreténe!" zašeptala Shannon a kývla směrem ke dveřím. Ricky zavrtěl hlavou a rozzuřeně zaryčel.
"Na to vám seru!" zařval a jeho ledově modré oči se zamlžily pod dalším náporem slz. Přistoupil k Rickymu a znovu do něj strčil, takže kudrnáč sletěl na zem. "Co jste udělali s Olívií?"
"Zbláznil ses?" vyjekla Ally, přiskočila k Rickymu a pomohla mu na nohy.
"Co bychom s ní měli dělat?" nechápala. Odhrnula si vlasy z obličeje a pevně chytila svého přítele za paži ve snaze zabránit mu vrhnout se na toho nepříčetnýho magora. Mírně zavrtěla hlavou a věnovala mu káravý pohled.

Shannon pomalu přistoupila k chvějícímu se Davidovi a položila mu ruku na rameno.
"Scapere, co se stalo?" zeptala se opatrně. Ally obdivovala její sebeovládání - ona sama by mu už dávno vrazila. Tázaný nereagoval, pouze setřásl její ruku a dál ztěžka oddechoval.
"Davide?" zkusila to brunetka znovu. Nic. "Sakra, Scrapere, vzpamatuj se!" vyštěkla na něj nakonec. David se k ní otočil a Shannon se na něj zpříma dívala. Zavrtěl hlavou.
"Co jste jí udělali?" zeptal se chvějícím se hlasem. "Kde je?"
"O čem to do prdele mluvíš?" vyjel na něj naštvaný Ricky. David se na něj obrátil. "My jsme nikomu nic neudělali!" David se zachechtal.
"Tak neudělali? Nedělejte ze mě idiota! Její stopy vedly až k vašim hranicím!"
"Čí, sakra?" vyštěkla Ally a zpražila ho pohledem.
"Olivie, do prdele," zařval na ni vůdce Západních a pak pohlédl na Rickyho. Výhružně se zamračil.
"Jestli jí něco uděláte..."
"My o ní nic nevíme, kurva!" ohradil se Ricky a rozhodil rukama.
"Přestaňte mi lhát, ona..."

"Davide!" ozval se hluboký a pronikavý hlas následovaný rychle se přibližujícími kroky. Ally se ohlédla. Skrz dav studentů se k nim prodíral Leo. Tak ten tu ještě chyběl...
Na sobě měl tmavou zimní bundu a polodlouhlé hnědé vlasy si stáhl dozadu gumičkou. Tvářil se odhodlaně a rozhořčeně a hrubě si razil cestu skrz přihlížející čumily.
"Uhni," houkl na jednoho vytáhlého třeťáka, který před hrozivým obrem s vyděšeným výrazem o pár kroků couvl. Ally protočila oči v sloup.
Yeah, tak tahle rušné ráno Lethal Vallská střední už dlouho nezažila!

Příchozí popadl běsnícího kamaráda za kapuci bundy a prudce ho odtáhl.
"Zbláznil ses, ty idiote zatracená?" vyjel na něj. Obrátil se na vykulenou Shannon stojící vedle něj.
"V pohodě?" zeptal se. Ta jen šokovaně zamrkala a pak přikývla.
"Jo, jsem v pohodě." zabručela. "Co se to mělo do pekla znamenat?" zeptala se a kývla k rozzuřenému Davidovi.
Leo se na ní dlouze podíval, pak se otočil na podpatku, chytil Davida nad loktem a táhl ho pryč.

Shannon povytáhla obočí. Sledovala dvě odcházející postavy a pak se obrátila na své přátele.
"No chápete to někdo??"

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 knihofil18 | Web | 27. listopadu 2012 v 14:37 | Reagovat

Jéj, dokonalá kapitola! Čítanie tvojej poviedky je ako čítanie kníh... aj tvoje písanie je skvelé. Najviac sa mi páčilo imitovanie učiteľky, tam som sa schuti zasmiala. To často robíme aj my v triede. :D Teším sa na ďalšiu kapitolu.

2 Zoey | Web | 27. listopadu 2012 v 15:28 | Reagovat

Souhlasím s Knihofielm, máme to ve škole hóoóódně podobné8)
Rěším se na další8)

3 Nalouwi | 27. listopadu 2012 v 17:29 | Reagovat

jééé! Krásná! Také se těším na další... Chudák David.. takovej starostlivej a vyděšenej kočák! ♥

4 Nalouwi | 27. listopadu 2012 v 17:30 | Reagovat

hele... příště udělej anketu, kdo fandí oběma skupinám... :-)

5 Tonča | Web | 27. listopadu 2012 v 18:31 | Reagovat

BOží, rychle další... XD

6 Hejlynka | Web | 28. listopadu 2012 v 16:35 | Reagovat

Je to moc hezky napsaná kapitola...Doufám, že se Olivie brzy najde...:-D
Těším se na pokračování...:-D

7 Vicky | Web | 29. listopadu 2012 v 16:07 | Reagovat

jej, už aby ji našli... tohle napětí je hrůza :-D Ale kapitola krásně napsaná :)

8 Natali | Web | 29. listopadu 2012 v 19:43 | Reagovat

Chudák Olivie! Doufám, že ji brzo najdou a že bude v pořádku... Teritorium se čte naprosto úžasně, ponořím se do děje a zpátky v realitě se ocitnu až na úplném konci... :) Vážně se to čte jako od profesionální spisovatelky. ;)
Jinak díky :) A ano, máš pravdu, tenhle typ povídek, které upozorňují na nějaké problémy atd., píšu hodně často. ;)

9 Vera | Web | 1. prosince 2012 v 21:19 | Reagovat

Kurňa co je s Olivií?!!! No táák prosím další kapitolu! :)
Jsem ráda (a vlastně mi to docela hodně překvapilo) že Davidovi na své sestřičce tak neskutečně záleží, že se bezhlavě vrhl na Východní :) Tohle jeho gesto se mě líbilo, i když...přece jen to mohl vyřídit v klidu a ne takhle...ale na jeho místě a s nervy v kýblu bych se asi zachovala hodně podobně :)

10 Ænag | E-mail | Web | 1. prosince 2012 v 21:37 | Reagovat

Chci se strašně moc omluvit, že jsem tak pomalá...
krásná kapitola, jako vždy.
Musím se přiznat, že mě taky překvapilo jak je David starostlivý,  z toho důvodu budu hlasovat asi pro Západní...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama